Jiří Suchánek: Katedrála

Báseň křesťanského básníka Jiřího Suchánka „Katedrála“ vznikla v roce 1949 jako reakce na události kolem kardinála Berana a vyjadřuje autorovo zoufalství ze společenských a politických poměrů po roce 1948. Báseň využívá hluboké znalosti autora o české historii a pražskou katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha, k jejímž patronům se obrací o ochranu, chápe jako útočiště křesťanů v nelehkých poúnorových dobách. S ohledem na nepříznivé politické poměry báseň nemohla být v době svého vzniku již vydána. Naopak se v padesátých letech stala vedle Suchánkova členství v řádu sv. Lazara jedním z důkazů „velezrádné“ činnosti autora a jedním z důvodů, pro které byl básník odsouzen k devíti letům odnětí svobody. Rukopis básně „Katedrála“, která se považovala za ztracenou, byl ve vyšetřovacím spise Jiřího Suchánka znovu objeven teprve v roce 2014, během historického zkoumání soudních procesů vedených v padesátých letech proti lazariánům.

Prvního vydání se „Katedrála“ dočkala až v roce 2015. Vyšla jako bibliofilie v ruční vazbě v nákladu 200 číslovaných výtisků. Ilustracemi ji doplnil renomovaný grafik a heraldik Zdirad Čech.

O autorovi

Jiří Suchánek
se narodil dne 27. listopadu 1908 v Praze v rodině stavebního inženýra a učitelky. Rozhodl se pro právnickou dráhu, studium zakončil v roce 1932 doktorátem práv. Stěžejní část svého profesního života věnoval oblasti bankovnictví, v letech 1946–1948 působil dokonce jako náměstek generálního tajemníka ústřední správy bank. Po roce 1948 působil ve Státní bance československé. Koncem padesátých let byl odsouzen k devíti letům odnětí svobody za podíl na činnosti tehdy ilegálního řádu sv. Lazara a prožil řadu let v komunistických věznicích. JUDr. Jiří Suchánek byl všestranně vzdělaný, hluboce mravně založený člověk se silnou křesťanskou vírou. V roce 1946 obdržel francouzské vyznamenání za pomoc francouzským zajatcům v průběhu druhé světové války. Členem řádu sv. Lazara byl od roku 1947, již následujícího roku byl po odchodu řádového převora Karla Schwarzenberga pověřen vedením řádu v českých zemí jako jeho náměstný převor.

Vedle své právnické kariéry se celoživotně věnoval psaní básní. Jeho prvotinou byla sbírka Na konci země, která vyšla v roce 1939. V roce 1940 se svou „Písní o Praze“ zvítězil v soutěži vypsané hlavním městem o nejlepší báseň s pražskou tematikou. Vydal řadu básnických sbírek (např. Jan Jiří, Blanický rytíři, Palety, Hořké sonety, Znamení větrů, Píseň Berounčina, Promarněné věno, Království polního klasu, Okouzlená růže atd.) Jeho báseň „Katedrála“ vznikla v roce 1949 jako reakce na události kolem kardinála Berana a vyjadřuje autorovo zoufalství ze společenských a politických poměrů po roce 1948. Báseň využívá hluboké znalosti autora o české historii a pražskou katedrálu sv. Víta, Václava a Vojtěcha, k jejímž patronům se obrací o ochranu, chápe jako útočiště křesťanů v nelehkých poúnorových dobách. Prvního vydání se dočkala až v roce 2015.

Úryvek

Bolestná zem se sklání nad sňatými těly na klíně
a za ni proste, Václave a Vojtěše se svatým Vítem,
vy věční prosebníci, stůjte při nás v této hodině
a byli-li jste mečem plamenným, teď buďte naším štítem…

Napsali o nás

Reunion, časopis řádu sv. Lazara, duben 2015

KATEDRÁLA – báseň s pohnutým osudem

Dovolujeme si představit vám knihu, která zaujme nejen svou literární hodnotou, ale také příběhem, jenž ji provázel, než mohla poprvé spatřit světlo světa.

Kniha nese název Katedrála. Její textový obsah tvoří jediná stejnojmenná báseň. Autor, Jiří Suchánek, ji napsal přibližně v padesátých letech jako reakci na internaci pražského arcibiskupa Josefa Berana. Hluboce duchovní a zároveň vlastenecký obsah básně, vztažený k symbolu české víry, Svatovítské katedrále na Pražském hradě, zřetelně zrcadlí zoufalství a beznaděj české křesťanské veřejnosti v době stupňujícího se politického útlaku po komunistickém převratu v únoru 1948.

Dr. Jiří Suchánek nebyl básníkem z povolání. Pracoval jako vysoký bankovní úředník až do doby, kdy jej pro četné „kádrové poskvrny“ nový totalitní režim degradoval do bezvýznamné pracovní pozice. Mezi Suchánkovy politické nedostatky v padesátých letech patřilo jistě i jeho manželství se šlechtičnou, Zdenou Thun-Hohensteinovou, především však pozice náměstného převora, kterou zastával v řádu sv. Lazara – v této funkci zastoupil Karla VI. Schwarzenberga po jeho odchodu do emigrace v roce 1948.

Obdobně jako jiné rytířské řády vybudované na křesťanském základě, také lazariáni se během padesátých let stali trnem v oku materialistického politického režimu. Situace vygradovala roku 1959, kdy byli členové řádu v čele s Jiřím Suchánkem ve dvou vlnách pozatýkáni, obviněni z velezrádné činnosti a odsouzeni k mnohaletým trestům odnětí svobody.

Katedrála nebyla jediným autorovým dílem. V době, kdy Jiří Suchánek tuto rozsáhlou báseň psal, byl již držitelem ocenění pražského magistrátu za nejlepší báseň o Praze. Psal a příležitostně publikoval v tisku i další poetické práce, jeho dílo však nebylo dosud shromážděno a souborně publikováno. O existenci Suchánkovy básně Katedrála se tehdy vědělo pouze z vyprávění pamětníků, avšak mělo se za to, že její text se nedochoval.

V průběhu roku 2014 začal řád sv. Lazara pracovat na zmapování politických procesů, vedených v padesátých letech proti někdejším spolubratřím. V archivních materiálech, které se podařilo k tomuto tématu získat, byla – zcela nečekaně – báseň objevena. Vyšetřovatel ji založil do osobního spisu Jiřího Suchánka jako důkazní materiál jeho podvratné činnosti proti státu.

Paradoxně díky pečlivosti komunistického vyšetřovatele máme tedy nyní jedinečnou možnost přečíst si skvělé dílo neznámého básníka, které bylo stvořeno v pro křesťanství velmi těžké době. Poprvé po více než šedesáti letech od svého vzniku byla báseň Katedrála vydána a během nadcházející Noci kostelů bude poprvé veřejně čtena.

Knižní vydání, které připravil a finančně podpořil Vojenský a špitální řád sv. Lazara Jeruzalémského, ilustracemi opatřil renomovaný grafik a heraldik Zdirad J. K. Čech. Dílo bylo vydáno jako bibliofilie v ruční vazbě v počtu 200 číslovaných výtisků.